Volební kraj:
Jihočeský kraj
Politická strana:
ANO 2011
Výbory:
Organizační výbor
Výbor pro životní prostředí
Richard Brabec zastával od roku 2014 do roku 2021 funkci ministra životního prostředí ČR, což z něho dělá nejdéle sloužícího ministra v historii České republiky. V daném období také dvakrát působil na pozici místopředsedy vlády. Do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v roce 2013, nicméně v politice se víceméně pohybuje už od roku 1990, kdy vstoupil do Občanského fóra a stal se zastupitelem města Kladno. Postupně několikrát změnil stranickou příslušnost, po rozpadu Občanského fóra vstoupil do ODS, v roce 1998 do Unie svobody a nakonec v roce 2012 do hnutí ANO, kde od roku 2017 vykonává funkci místopředsedy. Richard Brabec zastával funkci generálního ředitele Lovochemie, kterou vlastní Andrej Babiš.
Richard Brabec se v roce 2019 jako vicepremiér a ministr životního prostředí zúčastnil cesty do Číny s Milošem Zemanem a setkal se tam se svým čínským protějškem. Cesty politiků do Číny a podobných zemí nejenže legitimizují tamní totalitní režim, mohou navíc představovat bezpečnostní riziko kvůli aktivitě tamních zpravodajských služeb.
Ruská invaze do Ukrajiny spustila intenzivní debatu o nutnosti diverzifikace českých zdrojů energií, které byly dosud závislé na ruských dodavatelích. Vláda Petra Fialy připravila a za přispění ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) i aplikovala několik opatření, která mají snížit naši závislost na Rusku. Podporu našla zejména u vládních stran, proti jejich rozhodnutím se pak postavila hlavně SPD.
V prosinci roku 2018 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varování před používáním technických nebo programových prostředků čínské společnosti Huawei. Z varování se velmi rychle stala mediální kauza, ve které mnoho politiků včetně premiéra a ministrů NÚKIB kritizovalo a míru nebezpečí relativizovalo.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
Milan Feranec
Radek Vondráček
Jana Berkovcová
Taťána Malá
Zuzana Ožanová
Jana Pastuchová
Andrej Babiš
Ivan Jáč
František Petrtýl
Drahoslav Ryba
Aleš Juchelka
Jana Hanzlíková
Josef Kott
Lenka Knechtová
Stanislav Fridrich
Alena Schillerová
Jan Volný
Patrik Nacher
Margita Balaštíková
David Kasal
Karel Rais
Igor Hendrych
Jan Kubík
Petr Sadovský
Jan Richter
Jaroslav Faltýnek
Milan Brázdil
Helena Válková
David Pražák
Martin Kolovratník
Lenka Dražilová
Josef Bělica
Jiří Strýček
Ladislav Okleštěk
Martin Kukla
Monika Oborná
Lubomír Brož
Renata Oulehlová
Milan Wenzl
Jaroslava Pokorná Jermanová
Julius Špičák
Robert Stržínek
Klára Dostálová
Karel Havlíček
Tomáš Helebrant
Miloslav Janulík
Stanislav Berkovec
Jana Mračková Vildumetzová
Kamal Farhan
Hubert Lang
Lubomír Metnar
Ivo Vondrák
Jiří Mašek
Marek Novák
Věra Adámková
Michal Ratiborský
Jaroslav Bžoch
Pavel Růžička
Robert Králíček
Roman Kubíček
Ivana Mádlová
Petr Vrána
Karel Tureček
Tomáš Kohoutek
Lubomír Wenzl
Berenika Peštová
Ondřej Babka
Andrea Babišová
Eva Fialová
David Štolpa
Romana Fischerová