Volební kraj:
Liberecký kraj
Politická strana:
Občanská demokratická strana
Výbory:
Výbor pro evropské záležitosti
Zahraniční výbor
Petr Beitl spoluvlastní společnost Ještěd, která provozuje mimo jiné horský hotel, od roku 2010 se věnuje politice. Mezi lety 2010–2018 působil jako primátor Jablonce nad Nisou, také zasedal v krajském zastupitelstvu Libereckého kraje. Poslancem se stal v roce 2017, nyní místopředsedá zahraničnímu výboru, zasedá také ve výboru pro evropské záležitosti.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) navštívil 29. srpna 2020 Tchaj-wan, čímž navázal na záměr svého předchůdce Jaroslava Kubery (ODS), který byl kvůli své plánované cestě na Tchaj-wan vystaven značnému tlaku ze strany prezidenta Miloše Zemana a čínské ambasády. Kubera obdržel prostřednictvím Pražského hradu výhružný dopis od čínské ambasády a týden na to zemřel. Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan kritizovali prezident Miloš Zeman, bývalý premiér Andrej Babiš (ANO 2011), bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011) a někteří členové hnutí ANO 2011 a SPD včetně jejího předsedy Tomia Okamury. Vystrčila se naopak zastali poslanci z tehdejší opozice (tj. ODS, TOP 09, Piráti a STAN a KDU-ČSL).
V rámci Poslanecké sněmovny dlouhodobě působí Meziparlamentní skupina přátel Číny, jejíž členové se dle veřejně dostupných informací na určité bázi pravidelnosti setkávají s diplomaty čínské ambasády a napomáhají tak legitimizaci čínského režimu. Skupina aktuálně sdružuje řadu poslanců z ANO, dále pak několik poslanců z SPD a dva poslance z ODS.
Ministerstvo zahraničí předalo 28. července 2022 prostřednictvím zastupitelských úřadů v Budapešti a Moskvě výpovědní nóty, kterými byla zahájena šestiměsíční lhůta vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB). ČR by z obou bank měla odejít počátkem roku 2023. O vystoupení ČR z MBHS bylo rozhodnuto již v roce 2017 vládou Bohuslava Sobotky, vláda Andreje Babiše však odchod odkládala.
Poslanec Petr Beitl nakoupil na počátku pandemie koronaviru v Číně čtyři tisíce roušek, a to za pomoci svého syna, který v Číně dlouhodobě obchoduje a má na místě kontakty. V minulosti navíc zasedal v dozorčí radě společnosti Médea, v době, kdy její majoritní podíl vlastnil čínský státní konglomerát CITIC. Čína tak může využít Beitlova syna a jeho byznys v Číně k tomu, aby se dostala k samotnému poslanci, nebo aby proti němu získala páku.
Český svaz bojovníků za svobodu se dlouhodobě potýká s ruským vlivem, což vedlo poslance Jakuba Jandu (ODS) a jeho spolustraníky k opakovaným snahám o ukončení státního financování spolku. Mezi pochybení, která se zasloužila o odebrání státní dotace ČSBS, patří nejen podezřelé nakládání se státními penězi a sporná rozhodnutí vedení spolku, ale zejména jeho napojení na Rusko, které nejvíce krystalizuje v předsedovi spolku Jaroslavu Vodičkovi. Ten kromě jiného otevřeně podpořil anexi Krymu a setkával se s ruskými zpravodajci s diplomatickým krytím.
Invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 spustila v České republice nebývalou vlnu solidarity a podpory, která se projevovala pomocí uprchlíkům, jejich začleňováním do společnosti a aktivací kulturní fronty. Když se ukázalo, že Ukrajina se ruskému agresorovi dokáže bránit a zastavit jeho postup, začala se řešit i poválečná obnova Ukrajiny.
Podpora Tibetu a hodnotové zahraniční politiky má v České republice tradici od dob prezidenta Václava Havla. Proti jakékoliv podpoře Tibetu se ovšem vymezuje Čínská lidová republika, která politikům, kteří ji projevují, vyhrožuje a naopak podplácí ty, kteří dodržují tzv. politiku jedné Číny. To často vede až k nedůstojným aktivitám na politické scéně.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k masivnímu vzedmutí podpory ze strany státu i občanů České republiky. Ukrajinu bylo potřeba podpořit v jejím boji nejen humanitárně, ale také vojensky, především poté, co se jasně ukázalo, že první nápor ruských vojsk byl odražen. Vláda a s ní mnoho poslanců se jednoznačně postavilo na stranu státní, ale i soukromé podpory, zatímco opoziční hnutí ANO bylo spíše opatrné a skeptické. Hnutí SPD se jednoznačně postavilo proti jakékoliv formě vojenské podpory, a naopak napadenou Ukrajinu a její lid obvinilo z nacismu.
Rusko bylo za invazi Ukrajiny dle naší analýzy odsouzeno většinou české politické reprezentace včetně nejvyšších státních představitelů a lídrů parlamentních stran. Invazi odsoudila nadpoloviční většina poslanců, přičemž většina z nich byla součástí stran vládní koalice, včetně 29 členů opozičního hnutí ANO 2011. Poslanci SPD až na výjimky ruskou invazi jasně a explicitně neodsoudili.
Prezident Miloš Zeman od svého zvolení pravidelně a otevřeně prosazuje ruské a čínské zájmy. Na Východ se orientoval už v době, kdy byl předsedou vlády, a jeho zaměření na Rusko a Čínu pouze stupňuje. Napomáhá tomu i prezidentovo okolí, které má patrně v obou velmocích vlastní zájmy. Ve Sněmovně ale oporu z velké části nenachází a silně ho kritizují zejména poslanci vládních stran.
V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, ke kterým došlo v roce 2014. Část české politické scény, především z řad Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN se vůči Rusku jasně vymezila nebo požadovala tvrdší reakci státu proti Rusku. Poslanci z řad SPD naopak převážně zpochybňovali zjištění českých tajných služeb a kritizovali vládu kvůli vyhoštění zaměstnanců ruské ambasády v Praze.
 
                                 
                                 
                                Bohuslav Svoboda
 
                                Eva Decroix
 
                                Ivan Adamec
 
                                Jakub Janda
 
                                Jan Bauer
 
                                Jan Bureš
 
                                Jan Hofmann
 
                                Jan Skopeček
 
                                Jana Bačíková
 
                                Jana Černochová
 
                                Jiří Havránek
 
                                Karel Haas
 
                                Karel Krejza
 
                                Libor Turek
 
                                Marek Benda
 
                                Martin Baxa
 
                                Martin Kupka
 
                                Martin Major
 
                                Pavel Blažek
 
                                Pavel Kašník
 
                                Pavel Staněk
 
                                Pavel Žáček
 
                                Petr Bendl
 
                                Petr Fiala
 
                                Petr Fifka
 
                                Renáta Zajíčková
 
                                Rudolf Salvetr
 
                                Stanislav Blaha
 
                                Václav Král
 
                                Vít Vomáčka
 
                                Vojtěch Munzar
 
                                Zbyněk Stanjura
 
                                Zdenka Němečková Crkvenjaš