Vrbětice

V sobotu 17. dubna 2021 oznámili tehdejší předseda Vlády Andrej Babiš spolu s ministrem vnitra a zastupujícím ministrem zahraničí v jedné osobě Janem Hamáčkem na mimořádně svolané tiskové konferenci, že česká Bezpečnostní informační služba má jasné důkazy o zapojení ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. K němu poprvé došlo 16. října 2014, zemřeli při něm dva lidé a bylo zničeno přibližně 60 tun munice. O měsíc a půl později, 3. prosince 2014 došlo k druhému výbuchu, při němž došlo ke škodě hned 98 tun uskladněného materiálu.

Sklady provozovala společnost Imex Group, přičemž zbraně byly určeny bulharskému obchodníkovi se zbraněmi Emilianovi Gebrevovi, na kterého se Rusové pokusili neúspěšně provést atentát. Podle vyšetřovatelů měla totiž Gebrevova společnost Emco v úmyslu zbraně dodat do Ukrajiny.

Podle Bezpečnostní informační služby jsou za výbuch v muničních skladech ve Vrběticích zodpovědní dva důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, kteří byli rovněž zapojení do otravy bývalého sovětského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije ve Velké Británii v roce 2018.

Vyšetřování výbuchu ve Vrběticích bylo obnoveno v roce 2018 právě v době, kdy Velká Británie odhalila totožnost obou výše zmíněných agentů, což BIS umožnilo jejich identifikaci a zmapování jejich pohybu po České republice. Zjištění českých tajných služeb byla dále potvrzena prací investigativních novinářů z Bellingcatu a týdeníku Respekt. Vláda Andreje Babiše v návaznosti na odhalení vyhostila 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze, kteří byli identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb.

Rusko vyhoštění diplomatů označilo za nepřátelský akt a v reakci vyhostilo 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě, včetně šestnácti diplomatů. Jako odvetný krok Česká republika srovnala počty na zastupitelských úřadech obou zemí a vyhostila dalších 63 zaměstnanců ruské ambasády v Praze.

Značně negativní roli během kauzy sehrál prezident Miloš Zeman, šířil totiž lživé tvrzení, že o Vrběticích existuje více vyšetřovacích verzí. Prezident mimo jiné mylně uvedl: „Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, a tuto větu jsem si podtrhl, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu. Z toho ovšem nevyplývá, že podezření z jejich účasti není vážné.”

Se Zemanem nesouhlasil například tehdejší předseda vlády Andrej Babiš, který potvrdil, že vyšetřovací verze existuje pouze jedna. Zemana posléze kvůli jeho výrokům vyzdvihovala ruská propaganda nebo byl citován na dezinformačních kanálech.

V reakci na potvrzení informací o podílu důstojníků GRU na explozích v muničním areálu ve Vrběticích se vláda ČR rozhodla vyloučit ruskou státní společnost z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Další dohrou kauzy Vrbětice bylo podezření, že nyní již bývalý ministr vnitra Jan Hamáček měl plánovat cestu do Moskvy, bodle novinářů ze Seznam zpráv se tam měl Hamáček snažit o zajištění dodávky ruských vakcín Sputnik V výměnou za ututlání kauzy Vrbětice. Hamáček se proti Seznam zprávám ohradil a podal na ně žalobu, soud se Seznamem prohrál. Proti Hamáčkovi se kvůli podezření z plánované cesty vymezila část tehdejší opozice.

Ruský útok ve Vrběticích jasně a opakovaně odsoudila řada tehdy opozičních politiků. Například nynější místopředsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pekarová mimo jiné volala po tvrdším postupu vlády vůči Rusku: „Osmnáct vyhoštěných diplomatů, ve skutečnosti špionů, nestačí.“ Dále předseda Pirátů Ivan Bartoš, současný ministr vnitra Vít Rakušan nebo poslanec ODS Stanislav Blaha.

Současný premiér Petr Fiala (ODS) nazval útoky státním terorismem: „Probudili jsme se do nové bezpečnostní situace ČR. Je jasné, že naše země není vystavena jenom kybernetickým útokům, informační válce, ale že se Rusko neštítí ani násilných činů. Co se ukázalo, že se stalo ve Vrběticích, musíme nazvat pravými slovy: Tady se jedná o státní terorismus,“ a tehdejší vládu vyzval k podniknutí ráznějších kroků vůči Rusku.

Aktuální ministryně obrany Jana Černochová výbuchy ve Vrběticích nazvala „státním politickým terorismem” a volala po co nejtvrdší reakci i za cenu škod českému hospodářství. Napadla také prezidenta Miloše Zemana, kvůli jeho nepravdivým výrokům o existenci více vyšetřovacích verzí: „Stále dokola opakuji – důkazy jsou jednoznačné. Stejný názor mají všichni členové výboru. Vždy se bavím tím, když důkazy relativizuje někdo, kdo k utajovaným informacím nemá přístup.“

K tvrdší reakci dále vyzval nynější místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL): „Rozumím jasně, že reakce vlády má být adekvátní tomu co se stalo, a to doposud není! 18 „diplomatů” a lhůta 48 hodin a oni 20 našich do 24 hodin a mohl bych pokračovat, ale to nepatří sem.“ Jurečkův stranický kolega Jan Bartošek zase předložil před sněmovnu k přijetí usnesení, aby Sněmovna vyzvala vládu k adekvátní reakci.

Poslanec za ODS Pavel Žáček kritizoval Babiše kvůli výroku o útok na zboží a rovněž vládu vyzval k tvrdší reakci: „Dva lidské životy za odjezd 18 Rusů nestály.“ Žáček se také vymezil vůči nepravdivému tvrzení prezidenta Zemana o tom, že existuje více vyšetřovacích verzí kauzy Vrbětice: „Zemanův projev se nesl zcela v duchu ruské dezinformační školy. Snažil se minimalizovat škody způsobené Putinovou GRU.

Dále Žáček vyjádřil názor, že ruský Rosatom by měl být kvůli Vrběticím vyřazen z tendru na dostavbu Dukovan: „To, co si dovolili, je akt války. S takovýmto partnerem do žádného tendru jít nemůžeme” Žáček spolu s Janem Lipavským (Piráti) a Helenou Langšádovou (TOP 09) navrhli zákonnou úpravu, která měla za cíl zajistit, aby se Ruské ani Čínské firmy na dostavbě Dukovan nemohly podílet.

Podobně jako Žáček, Rusko jasně a opakovaně kvůli Vrběticím odsoudili také nynější ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nebo aktuální ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Helena Langšádlová, která mimo jiné kvůli výbuchu muničních skladů ve iniciovala vznik komise pro hybridní hrozby.

Premiér Andrej Babiš útok nejprve bagatelizoval, když 19. dubna 2021 na tiskové konferenci po jednání vlády řekl: „Nešlo o akt státního terorismu, to znamená, že Rusko neútočilo na Českou republiku. Agenti útočili na zboží obchodníka se zbraněmi. Ta munice měla vybuchnout po cestě, takže já jen vysvětluji, že to nebyl útok Ruska na Českou republiku.“ Babiš se sice za svá slova vzápětí omluvil a nazval jej teroristickým aktem: „Namísto materiálu jsem použil zboží. Slovo bylo nešťastné, já se za to omlouvám,“ „Byl to samozřejmě odporný a zcela nepřijatelný teroristický akt.“ Přesto se však jeho výrok stihl dostat na dezinformační scénu. 

Tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO 2011) považoval výbuchy ve Vrběticích za „teroristický akt” a nesouhlasil se Zemanem ohledně jeho výroků o existenci více vyšetřovacích verzí kauzy Vrbětice. Na mezinárodní úrovni hledal pro Česko ohledně Vrbětic v zahraničí podporu. Sešel se například s předsedou Vojenského výboru NATO Stuartem Peachem.

K výrazným kritikům Ruska se zařadil i poslanec Pavel Růžička (ANO 2011), který například uvedl: „Okamura na CT24 říká, že k Vrběticím nejsou žádné důkazy. Já jako člen výboru pro bezpečnost říkám, že důkazů bylo předloženo dost. Akorát jim musí člověk rozumět. Což u některých lidí je problém.” Negativní roli v kauze Vrbětice naopak sehráli poslanci za ANO 2011 Patrik Nacher, Jiří Mašek.

V menší, ale stále významné míře Rusko kvůli zapojení důstojníků GRU do výbuchu ve Vrběticích kritizovali bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011), který například uvedl: „Reakce ruské strany byla nepřátelská. Žádné gesto, že by se snažili pomoci s vyšetřováním. Rusko je už takové. Rusko vždycky stoprocentně řeší věci recipročně. Doufám, že nyní začínáme od nuly.“ Nebo poslanec hnutí ANO Robert Králíček.

Naopak negativní roli v kauze sehrála poslankyně SPD Karla Maříková, která opakovaně šířila dezinformace, že o výbuchu ve Vrběticích existuje několik verzí. Poslanec SPD Jaroslav Foldyna také v souvislosti s Vrběticemi šířil opakovaně dezinformace, v pořadu 360° na CNN Prima News například uvedl: „Na základě víry a politické ideologie odsuzovali komunisté a Hitler. Chci vědět, proč se dostáváme do konfliktu s Ruskem jenom na základě domněnek a nepřímých důkazů.”

Obdobně jako Foldyna nebo Maříková dezinformace o Vrběticích šířil předseda SPD Tomio Okamura, který například uvedl: „Sám premiér Babiš řekl, že útok nebyl namířen proti České republice, ale proti nějakému zboží. My nevíme, jak to bylo, protože ani tajné služby nepředložily ve Sněmovně důkazy.” Okamura dále mimo jiné kritizoval vládu kvůli vyhoštění ruských diplomatů.

K této kauze se dále vyjádřili:

Jasně a opakovaně se kvůli Vrběticím vůči Rusku dále veřejně vymezili poslanci Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Tom Philipp (KDU ČSL), Marek Ženíšek (TOP 09), Olga Richterová (Piráti), Jakub Michálek (Piráti), Martin Major (ODS), Petr Beitl (ODS), Zbyněk Stanjura (ODS), Martin Kupka (ODS) nebo Martin Baxa (ODS).

Prorusky k Vrběticím opakovaně vyslovili poslanci SPD Jaroslav Bašta, Marie Pošarová, Radek Rozvoral, Jan Hrnčíř, Radim Fiala, Radek Koten, Vladimír Zlínský a Jiří Kobza. V menší míře pak Radovan Vích.