Problematické fungování Českého svazu bojovníků za svobodu

Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) se definuje jako spolek sdružující účastníky odboje za druhé světové války a jejich pozůstalé. Dlouhodobě se však potýká s ruskou afinitou a pojí se s ním řada kontroverzí, což vedlo poslance Jakuba Jandu (ODS) k opakovaným snahám o odebrání státního financování činnosti spolku. To se podařilo teprve s nástupem vlády Petra Fialy, přestože donedávna spolek pobíral přes šest milionů korun ročně.

Snad nejvýraznější postavou, která je s ČSBS spojena, je Jaroslav Vodička. Bývalý konfident Veřejné bezpečnosti a člen pohraniční stráže, který ve svém životopise tajil svůj druhý vstup do KSČ, se do vedení ČSBS dostal v roce 2011. Jméno spolku je od té doby v médiích často negativně skloňováno právě ve spojení s ním.

V roce 2014, v době, kdy Rusko zahájilo okupaci Krymu, poslal ruskému velvyslanci v České republice otevřený dopis, ve kterém ho ujišťuje o tom, že mezi Čechy mají Rusové, včetně Vladimira Putina, mnoho přátel kteří „zvlášť oceňují hodnotové směřování ruské společnosti.“

Svou netajenou podporu anexe Krymu Ruskem zpečetil návštěvou okupovaného poloostrova v roce 2018, během které se nechal vyfotit v uniformě Armády ČR s bývalým poslancem Zdeňkem Ondráčkem (KSČM), senátorem Jaroslavem Doubravou (bývalý straník KSČM, který se na Krym v srpnu 2022 vydal znovu),  Josefem Skálou (v současnosti oficiální kandidát KSČM na prezidenta) a nespočtem ruských vojáků – v popředí fotky pak navíc drží již zesnulý Jaromír Kohlíček (KSČM) a bývalý poslanec Jaroslav Holík (SPD) ruskou vlajku.

Zmínky o Vodičkovi se objevily i v souvislosti s vyhoštěním ruských zpravodajců s diplomatickým krytím po kauze Vrbětice v roce 2021. Předseda ČSBS se totiž s několika z nich setkal, a to při příležitosti dojednávání oslav konce druhé světové války. Kromě zástupců českého ministerstva obrany byli na jednání přítomni i Alexej Nikolajevič Trjakin (důstojník vojenské rozvědky GRU), Jevgenij Sergejevič Borisenko (jehož české tajné služby považují za vysokého důstojníka GRU a který byl zastižen v červnu 2020 v pražských Říčanech při nákupu speciální munice), Jevgenij Nikolajevič Holikov (důstojník civilní rozvědky SVR) a Andrej Vikorovič Končankov (důstojník kontrarozvědky FSB, jenž byl v červnu 2020 vyhoštěn po kauze ricin).

Český svaz bojovníků za svobodu dál dával najevo své proruské postoje veřejnou podporou příjezdu Nočních vlků, tedy motorkářského klubu spojeného s ruským prezidentem Putinem, který čelí kritice za své nacionalistické postoje. Podle Aktuálně.cz v roce 2018 pro Noční vlky zajišťovala a pořádala všechny akce beskydská odnož ČSBS s podporou KSČM, spolku Vojáků v záloze a Národní domobrany, kterou Ministerstvo vnitra pravidelně eviduje ve zprávách o extremismu.

V roce 2020 se ukázalo, že ČSBS, který až donedávna získával ročně 6,3 milionu korun ze státního rozpočtu, nepřímo financoval stranu Aliance národních sil, jež se netají svými proputinovskými postoji. Spolek totiž bezplatně poskytoval Alianci prostory, které strana užívala jako své sídlo. Zatímco předsedkyně ANS Vladimíra Vítová tvrdila, že ČSBS straně zprostředkoval bezplatnou smlouvu na její pronájem, tiskový mluvčí spolku to odmítl. Týdeník Euro získal zdroje potvrzující to, že ANS na adrese spadající pod ČSBS sídlí jednoduše proto, že jak Vítová, tak tehdejší první místopředseda ANS Karel Hais jsou členy ČSBS.

Mezi další kontroverze spojené s ČSBS patří nástup Jany Bobošíkové na pozici předsedkyně ČSBS Lidice, který vyvolal odchod třech lidických pamětnic ze spolku; vyznamenání bývalého poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM), přestože zasahoval proti demonstrantům např. během Palachova týdne v roce 1989; medializované odchody významných členů odůvodněné „nedemokratickým“ chováním vedení a jeho potlačováním kritiky; v neposlední řadě Vodičkův projev na terezínské tryzně, který byl později židovskou obcí nebo webem Romea.cz označen za xenofobní.

Neméně kontroverzní je i to, jak Svaz českých bojovníků za svobodu nakládal s penězi, jež získával od státu. Na konci roku 2019 se na tuto problematiku zaměřila vláda Andreje Babiše a ministerstvo financí našlo chyby v hospodaření spolku mezi zkoumanými lety 2016 a 2019, tedy období, kdy ze státní kasy spolek získal téměř 19 milionů korun. Audit upozornil na výdaje spojené s jeho provozem, organizací akcí a neoprávněným nákupům potravin nebo mimořádnými odměnami pro členy ve výši 900 tisíc korun, které ČSBS nedokázal věrohodně doložit.

Když však o několik měsíců později ČSBS větší část chybějících peněz proplatil zpět, Finanční správa ukončila daňovou kontrolu spolku a tehdejší vláda se nezabývala stávající výší dotace.

Část opozice ale spolek a jeho financování ze státního rozpočtu kritizovala dlouhodobě. Odebrat mu financování, se kterým počítal návrh státního rozpočtu na rok 2019, prosazoval poslanec Pavel Žáček (ODS) v roce 2018. Své kroky odůvodnil mnohými kontroverzemi, se kterými byl spolek spojen ještě před odhalením pochybného nakládání se státními penězi. Podpořil ho například Jan Lacina (STAN). Žáčkův návrh tehdy nebyl přijat a komunisté navíc v roce 2018 podmínili podpoření schválení rozpočtu pokračující dotační podporou ČSBS. K dlouhodobým kritikům spolku patří také Michal Kučera (TOP09).

Výrazně se o odstranění podpory zasadil i poslanec Jakub Janda (ODS), který už v říjnu 2018 reagoval na Ondráčkovo ocenění slovy, že je „bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu, který se v tomto státě držel 40 let za pomocí vražd a sovětských tanků, z veřejných peněz.“ Za tento projev mu hrozilo trestní stíhání i disciplinární řízení ve Sněmovně.

V roce 2019 se Janda poprvé pokusil odebrat financování ČSBS v pozměňovacím návrhu státního rozpočtu na rok 2020. Návrh byl zamítnut zejména zásluhou poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Poslanci SPD se hlasování zdrželi. Ve stejném roce potkalo plzeňskou odnož ČSBS radikální snížení dotace od města, které prosadil tehdejší primátor města Plzně a současný poslanec Martin Baxa (ODS).

Při příležitosti znovuzvolení Vodičky na post předsedy svazu se v červenci 2021 ke kritice přidal i Marek Ženíšek (TOP09). Upozornil, že je proti jakékoli podpoře spolku z veřejných peněz.

S vládou Petra Fialy přišlo i snížení roční podpory od státu pro ČSBS. V únoru 2022 obsahoval návrh rozpočtu snížení dotace na pouhý 1 milion korun, a to i navzdory tomu, že poslanec Jiří Kobza (SPD) se ji pokusil naopak navýšit o pět milionů. Skupina poslanců ODS ale opět podala pozměňovací návrh, který usiloval o definitivní zrušení státního příspěvku pro ČSBS. Podepsáni pod ním byli Jakub Janda, Pavel Žáček, Vojtěch Munzar, Pavel Kašník, Petr Beitl, Martin Major, Bohuslav Svoboda, Stanislav Blaha, Rudolf Salvetr, Jiří Havránek a Karel Haas. Podpořil ho i Josef Bernard (STAN).

Tento pozměňovací návrh byl v březnu přijat, což oslavoval i poslanec Michal Kučera (TOP09).

V květnu navíc rozhodla ministryně obrany Jana Černochová o resortním ukončení podpory spolku. ČSBS byl vyzván k vyklizení oblastních kanceláří, které se nacházely v budovách patřících ministerstvu obrany.