Metodologie vyhodnocování politiků uvedených v Atlasu vlivu
1. Výběr politiků a analyzované časové období
Projekt Atlas vlivu monitoruje celkem 200 poslanců a 6 členů vlády, kteří nejsou současně poslanci (Jozef Síkela, Mikuláš Bek, Zdeněk Nekula, Anna Hubáčková, Jan Lipavský, Michal Šalomoun), a to celkem ze 7 parlamentních stran. Analyzované časové období začíná rokem 2014 a končí zářím 2022 s tím, že politiky nadále monitorujeme s cílem Atlas vlivu průběžně aktualizovat.
U sledovaných politiků detailně popisujeme celkem 1 046 případů jednotlivých jednání, která dle naší analýzy napomáhala nebo se vymezovala proti šíření ruského vlivu. V případě vlivu čínského pak Atlas rozkrývá 369 takových případů.
V profilech monitorovaných politiků, kteří vykonávají nebo vykonávali mandát poslance, zároveň také do hodnocení zahrnujeme jejich klíčová parlamentní hlasování v otázkách spojených s omezováním ruského nebo čínského vlivu v České republice, a to v posledních třech volebních období poslanecké sněmovny, tzn. od zahájení projektu v roce 2014 do 2017, celé následující volební období 2017 až 2021 a současné probíhající od roku 2021 do současnosti. V tomto celém časovém rámci bylo nalezeno 36 hlasování týkajících se Ruska, 4 se týkají Číny a 6 se jich vztahuje k oběma uvedeným zemím.
Zkoumaná jednání jsou omezena na časové období od roku 2014 do současnosti včetně událostí, které sice začaly před začátkem výzkumného období, avšak jejich trvání či dopady přetrvávaly i do pozdější doby. Tento časový rámec byl vybrán ze dvou důvodů, které vysvětlují významnou relevantnost roku 2014 pro šíření zhoubného ruského a čínského vlivu v České republice:
1) Rusko v únoru 2014 zahájilo první nevyprovokovanou agresi proti Ukrajině, kterou provázelo spuštění masivní dezinformační kampaně a řady dalších metod tzv. hybridní války proti České republice
2) Česká republika na jaře 2014 významně obnovila své vztahy s Čínskou lidovou republikou, což vedlo i k výraznému zesílení čínských aktivit v České republice a s tím spojených čínských vlivových rizik, které česká kontrarozvědka BIS ve své výroční zprávě za rok 2014 charakterizovala tímto způsobem: „V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.“
Profil každého politika obsahuje základní informace o jeho osobě, přehled jeho hlasování ve sněmovně a jeho účast v kauzách ve prospěch či zamezení ruskému či čínskému vlivu. V profilu uvádíme i přehled bodování, na jehož základě byl politik hodnocen.
2. Hodnocení na stupnicích
Každý politik je na základě svého jednání v rámci šíření ruského či čínského vlivu hodnocen na dvou stupnicích. Stupnice vlevo určuje míru angažovanosti ve prospěch či neprospěch ruského vlivu, stupnice vpravo pak ve prospěch či neprospěch čínského vlivu. Bez barevného označení jsou politici, kteří se neangažují vůbec nebo minimálně, případně své aktivity ve prospěch výrazně vyvažují aktivitami v neprospěch ruského či čínského vlivu.
Obě stupnice mají tři stupně, které vyjadřují, do jaké míry se daný poslanec ve prospěch či neprospěch šíření ruského či čínského vlivu angažoval, případně jsou označeni neutrálně v šedivém odstínu. Politici, kteří se ve prospěch šíření ruského vlivu angažují v menší míře, mají stupnici zabarvenou modře na jeden stupeň. Politici, kteří se angažují ve zvýšené míře a/nebo opakovaně, mají stupnici zabarvenou modře na dva stupně. Politici, jež se ve prospěch šíření ruského vlivu angažují systematicky a intenzivně, mají stupnici zabarvenou modře naplno.
Stejná škála platí pro vliv čínský znázorněný na pravé stupnici červeně.
Naopak pokud se daný politik angažoval v aktivitách potlačujících šíření ruského či čínského vlivu, bude jeho stupnice zabarvena zeleně, opět podle míry jeho vymezování se vůči ruskému/čínskému vlivu, a to buď zřídka, příležitostně nebo systematicky. Politici, jež se proti šíření ruského/čínského vlivu zasazovali v malé míře, mají stupnici zabarvenou zeleně na jeden stupeň. Politici, kteří se angažují často a ve zvýšené míře mají stupnici zabarvenou zeleně na dva stupně. A nakonec politici, kteří se proti šíření ruského/nebo čínského vlivu angažují velmi aktivně a výrazně napomáhají jeho eliminaci, mají stupnici zabarvenou dozelena naplno.
Výše popsané hodnocení politiků na třístupňové škále vychází z počtu bodů, který každý poslanec obdržel:
1) na základě jeho hlasování v relevantních hlasováních v PSP ČR ovlivňujících suverenitu a odolnost ČR vůči ruskému nebo čínskému zhoubnému vlivu,
2) na základě kauz a konkrétního jednání, kterým dle námi provedené analýzy (vědomě či nevědomě) napomohli šíření vlivu Ruské federace nebo Čínské lidové republiky v České republice nebo se naopak svým jednáním proti těmto vlivům vymezili.
Hodnocení poslanci získávají dvě různé sady bodů. První, která je modře znázorněna na jejich levé stupnici v rámci ruského vlivu, vychází z jejich hlasování a jednání ve vztahu k Rusku a jeho vlivu na ČR. Druhá sada bodů znázorňuje červeně na jejich pravé stupnici hlasování a jednání ve vztahu k Číně a jejímu vlivu na Českou republiku. Výsledný počet bodů získá politik součtem bodů za jeho hlasování a za jeho jednání ve vztahu k šíření ruského a čínského vlivu.
2.1. Znázornění hodnocení na stupnicích a bodové rozpětí pro jednotlivé stupně
Poslanci, kteří získali -4 až +4 body, mají příslušnou stupnici prázdnou, zabarvenou pouze šedou barvou. Poslanci, kteří získali +5 až +100 bodů, mají příslušnou stupnici zabarvenou na jeden až tři stupně zeleně, ať už jde o stupnici ukazující úroveň angažovanosti ve věcech ruského vlivu nebo čínského vlivu.
Na základě obdržených bodů v obou sadách tak může dojít k několika variantám zabarvení obou stupnic.
1) V případě, že daný poslanec získal mezi -4 až +4 body v rámci sady bodů k Rusku, ale i v rámci sady bodů k Číně, bude mít obě stupnice prázdné, a tedy zabarvené šedou barvou.
2) V případě, že daný poslanec získal -4 až +4 body v rámci sady bodů k Rusku, ale -21 až -5 bodů k Číně, bude mít první stupnici k Rusku šedou, ale druhou stupnici k Číně bude mít zabarvenou na 1 stupen červeně
3) V případě, že daný poslanec získal -41 až -100 body v rámci sady bodů k Rusku, ale -3 až +3 body k Číně, bude mít první stupnici k Rusku zabarvenou na 3 stupně modře, ale druhou stupnici k Číně bude mít prázdnou, tedy zabarvenou šedou barvou.
3. Hlasování ve sněmovně
Do přehledu hlasování jsme zahrnuli ta nejrelevantnější, která měla přímý dopad na suverenitu a odolnost ČR vůči ruskému nebo čínskému nepřátelskému vlivu. Konkrétní vysvětlení, proč bylo dané hlasování vybráno jako relevantní, je vždy uvedeno přímo pod každým hlasováním.
Vzhledem k faktu, že v době vydání této verze Atlasu vlivu uběhl od voleb do Poslanecké sněmovny pouze rok, uskutečnil se v Poslanecké sněmovně pouze malý počet relevantních hlasování. Rozhodli jsme se proto zařadit i hlasování z předchozí Poslanecké Sněmovny, a to pro hodnocení poslanců, kteří v dolní komoře Parlamentu zasedali již v některém z minulých volebních období od roku 2014.
Vybraná hlasování lze rozdělit do tří kategorií:
1) hlasování, která měla přímou souvislost s jednáním Ruské federace
2) hlasování, která měla přímou souvislost s jednáním Čínské lidové republiky
3) hlasování, která neměla přímou souvislost s jednáním Ruska nebo Číny, ale jejich výsledek ovlivnil suverenitu a odolnost ČR vůči jejich zhoubnému vlivu, případně vlivu dalších zemí, která ale nejsou předmětem analýzy tohoto projektu.
3.1. Způsob hodnocení hlasování poslanců
Nejdříve byla určena jednotlivá hlasování, která se zaobírala problematikou související s Ruskem a/nebo s Čínou, a to v definovaném analyzovaném období od roku 2014 až po současnost. Po určení takových jednotlivých hlasování a jejich celkového počtu pak došlo k jejich bodovému vyhodnocení na dvou bodových škálách, pro Rusko i Čínu zvlášť, aby každému jednotlivému poslanci bylo možno přiřadit bodové skóre pro obě země zájmu. Byl vybrán metodologický přístup, ve kterém jsou všechna poslanecká hlasování v perspektivě celkového výzkumu pro Atlas vlivu uchopena jako samostatná kauza (viz kapitola 4).
Celkově může tedy každý poslanec podle svého chování při hlasováních teoreticky získat maximálně 10 bodů (hlasoval-li pokaždé proti ruským/čínským zájmům) nebo může maximálně 10 bodů ztratit (hlasoval-li vždy pro ruské/čínské zájmy). Hodnota 10 bodů byla zvolena na základě důležitosti ve srovnání s dalšími kategoriemi (kauzy a výroky) hodnocení pro-ruského/čínského jednání. Hodnota 10 je nejvyšší možné bodování, které bylo přiřazeno nejzávažnějším kauzám v rámci tohoto výzkumu, je tudíž tedy přihlíženo k tomu, že hlasování ve sněmovně je primárním úkolem a odpovědností každého poslance.
U každého poslance došlo k sečtení všech jeho hlasování k Rusku a Číně od roku 2014 do července 2022 (bez ohledu na to v kolika z těchto tří sněmoven působil). Výsledný počet hlasování nám pak umožnil vytvořit škálu pro určení procentového rozložení jeho voleb v těchto hlasováních. Například hlasoval-li poslanec v 30 hlasováních – má tak jeho maximální možný rozsah získaného bodování -30 až +30. Na této škále pak získáme konkrétní počet bodů za všechna hlasování tohoto poslance – jedno pozitivní hlasování mu přiřadí 1 bod a jedno negativní pak -1 bod, přičemž „zdržení se“ vynáší 0,5 bodu, které jsou rozděleny na základě analýzy toho, jak volba „zdržení se“ má význam v každém individuálním hlasování (tedy -0,5 nebo +0,5). Získaný celkový počet bodů za všechna hlasování pak zařadíme na škálu a přiřadíme mu procentuální hodnotu. Na základě této procentuální hodnoty pak bude rozděleno 10 bodů za kauzu hlasování v parlamentu jako celek. Procentuální hodnota se přepisuje na body následujícím systémem: 0%-10% = 0 bodů, 10%-20% = 1 bod, 20%-30% = 2 body, a tak dále až po 100% = 10 bodů.
Příklad: zmíněný poslanec hlasoval v jeho 30 hlasováních 20krát pro (+20 bodů) a 10krát se zdržel při návrzích, jejichž přijetí by podpořilo zájmy Ruska a/nebo Číny (10 x 0,5 = 5). Dohromady tedy získal 25 bodů, což na představené škále -30 až +30 představuje 92,7 % pozitivního hlasování. Tato procentuální hodnota tak znamená, že poslanec získává za všechno jeho hlasování v parlamentu 9 bodů.
4. Kauzy
Kromě hlasování pak jsou poslanci hodnoceni na základě jejich konkrétního jednání, kterým na základě námi provedené analýzy (vědomě či nevědomě) napomohli šíření zhoubného vlivu Ruské federace nebo Čínské lidové republiky v České republice nebo naopak se proti jeho šíření vymezili.
Mezi jednání napomáhající šíření ruského nebo čínského vlivu patří například dobrovolné setkávání kandidátů s ruskými nebo čínskými představiteli, účast na Ruskem nebo Čínou sponzorovaných událostech, aktivity podporující pronikání Ruska nebo Číny do kritické infrastruktury ČR nebo intenzivní a systematické šíření proruských nebo pročínských narativů. Naopak mezi taková jednání nejsou zpravidla zařazovány např. cesty do Ruska v rámci misí mezinárodních institucí a orgánů, včetně např. misí monitorujících volby, které lze v tomto kontextu považovat za plně legitimní.
Mezi jednání vymezující se proti šíření nepřátelského ruského nebo čínského vlivu patří například aktivní prosazování zákona, který může významně zamezit šíření ruského nebo čínského vlivu a obecně posílit odolnost vůči takovým vlivům, obstrukce vůči zákonům, které naopak mohou šíření nepřátelského ruského nebo čínského vlivu napomoci nebo výrazná podpora otevřených nepřátel ruského a čínského režimu.
Veškerá konkrétní jednání jednotlivých poslanců od roku 2014 ve prospěch či neprospěch šíření zhoubného ruského nebo čínského vlivu pak jsou vždy popsány v tzv. kauzách (např. Cesta předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Moskvy v říjnu 2018, Účast českých politiků na čínské akci Dialog politických stran, Cesta Petra Fialy do Kyjeva 2022), v nichž může figurovat jedna osoba až v extrémních případech všech 200 poslanců, pokud se v kauze nějakým způsobem ve prospěch či neprospěch šíření zhoubného ruského nebo čínského vlivu opravdu angažovali. Každý poslanec pak dle svých dlouhodobých aktivit týkajících se této agendy může figurovat v jedné či více kauzách, případně žádné, pokud jsme u takového poslanec žádné aktivity nezaznamenali.
4.1. Způsob hodnocení poslanců zapojených do kauz
Každá jednotlivá kauza je následně dle své obecné charakteristiky zařazena pod jednu z kategorií kauz (Cesta do Ruské federace/Čínské lidové republiky, Šíření proruských dezinformací). Každá kategorie stanovuje, jaký maximální nebo minimální počet bodů může poslanec za své konkrétní jednání v kauze ve prospěch či neprospěch šíření zhoubného ruského nebo čínského vlivu v dané kauze získat, horní hranicí je +10 bodů, spodní je -10 bodů. Horní a spodní hranice počtu potenciálně získaných bodů se nicméně liší vždy podle kategorie. Kategorie kauz pokrývající kauzy nejvážnějšího významu (Prosazování ruských nebo čínských společností do kritické infrastruktury) mají rozpětí počtu bodů, které lze získat, nejvyšší (tedy od -10 až po +10). Naopak kategorie kauz pokrývající nejméně závažné kauzy mají rozpětí počtu bodů, které lze získat, nejmenší (tedy od -3 až po +3). Rozsah získatelných bodů v rámci dané kategorie kauz bude vždy od jednoho čísla v záporné hodnotě, ke stejnému číslu v kladné hodnotě (tzn. např. od -6 do +6, nebo -8 do + 8, a nikdy ne od např. -7 do + 10, nebo od -6 do +4).
V každé jednotlivé kauze je pak všem poslancům dle typu a míry jednání v rámci dané kauzy přidělena primární, sekundární nebo terciální role, která následně určí kolik bodů daný poslanec za své jednání v kauze získá. Počet bodů tak je vždy přidělen na základě dané kategorie kauzy (uvedené níže) a následně role poslance v ní.
Primární role zahrnuje takové chování poslanců, které mělo významný dopad na průběh celé kauzy a tím pádem i na míru šíření nebo potlačení šíření zhoubného ruského nebo čínského vlivu. Obecně je primární role přiřazována poslancům, kteří se přímo setkávali s představiteli Ruské federace nebo Čínské lidové republiky, jejich blízkými spojenci s vazbami na tyto režimy, aktivně opakovaně šířili dezinformace, prosazovali zákony ve prospěch Ruské federace nebo Čínské lidové republiky. Nebo naopak politikům, kteří v rámci dané kauzy výraznou měrou zasáhli proti těmto aktivitám ve prospěch ruského či čínského vlivu a např. obstruovali proti nebezpečným zákonům, podíleli se na vypracování a prosazování pozměňovacích návrhů v neprospěch šíření ruského nebo čínského vlivu, či přímo celého zákona, nebo se výrazně podíleli na podpoře spojenců ČR, kteří jsou v otevřeném nebo nadcházejícím konfliktu s Ruskou federací nebo Čínskou lidovou republikou (Ukrajina, Tchaj-wan).
Sekundární role zahrnuje takové chování poslanců, které sice nemělo zásadní vliv na dopad celé kauzy, ale často významněji podpořilo (nebo se vymezilo proti) chování poslanců, kteří v kauze hráli primární roli (např. obhajoba poslanců, kteří podnikli cestu do Ruska, projev v Poslanecké sněmovně týkající se dané kauzy). Stejně tak zahrnuje chování, které nějakým způsobem podpořilo nebo se vymezilo vůči šíření ruského nebo čínského vlivu, ale nebylo tak intenzivní.
Terciální role pak zahrnuje takové chování poslanců, které na dopad jednotlivé kauzy mělo minimální vliv, nicméně zřetelně vyjádřilo postoj daného poslance k dané kauze. Obecně je tak terciální role přiřazena poslancům, kteří se ke kauze jednou či dvakrát vyjádřili, např. na sociálních sítích a ovlivnili tak mínění svých podporovatelů a sledujících.
Poslanci, kteří mají v dané kauze primární roli, získávají minimální možný počet bodů, jež lze v kauze získat (podle typu kategorie), pokud byla jejich jednání v kauze zahrnovalo šíření ruského nebo čínského vlivu. Pokud jejich jednání v kauze zahrnovalo vymezování se vůči ruskému nebo čínskému vlivu, získávají naopak maximální možný počet bodů. Poslanci, kteří mají v dané kauze sekundární roli, získávají vždy polovinu bodů z maximálního nebo minimálního počtu bodů (tedy polovinu bodů, kteří získají poslanci mající primární roli v kauze), které lze v dané kauze (dle její kategorie) získat. Pokud jednání poslanců zahrnovalo šíření ruského nebo čínského vlivu, získají mínusový počet bodů, pokud jejich jednání v kauze zahrnovalo vymezování se vůči ruskému nebo čínskému vlivu, získávají plusový počet bodů. Poslanci, kteří měli v dané kauze terciální roli, získávají vždy buď -1 bod, pokud jejich jednání v kauze zahrnovalo šíření ruského nebo čínského vlivu, nebo +1 bod, pokud jejich jednání v kauze zahrnovalo vymezování se vůči ruskému nebo čínskému vlivu.
4.2. Konkrétní příklad
Poslanci, kteří v kauze Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany (jež spadá do kategorie Prosazování ruských společností do kritické infrastruktury a lze za ní minimálně získat -10 bodů a maximálně +10 bodů) měli primární roli, jež zahrnovala jejich jednání ve prospěch šíření ruského nebo čínského vlivu, získají v dané kauze -10 bodů. Poslanci, kteří v dané kauze také měli primární roli, nicméně jejich jednání se vymezovalo proti šíření ruského nebo čínského vlivu, získají v dané kauze +10 bodů. Poslanci, kteří v dané kauze měli sekundární roli, získají polovinu z maximálního počtu bodů, tedy buď -5 nebo +5 bodů, opět podle toho, zda jejich chování působilo ve prospěch nebo neprospěch šíření zhoubného ruského nebo čínského vlivu. Poslanci, kteří v dané kauze měli terciální roli, získají buď -1 nebo +1 bod, podle toho, zda jejich chování působilo ve prospěch nebo neprospěch šíření zhoubného ruského nebo čínského vlivu.
V případě, že minimální (a tím pádem i maximální) počet bodů získatelných v rámci jedné kategorie kauz bude lichý a tím pádem by počet bodů, který může poslanec, jenž má sekundární roli, získat, nepředstavoval celé číslo (např. 3,5) bude toto číslo (a tedy počet bodů získaných za sekundární roli) zaokrouhleno nahoru (tedy 3,5 na 4 nebo -3,5 na -4).
V případě některých rozsáhlejších kauz s delším trváním (několika měsíců, případně i let) může dojít k případům, že daný poslanec zastává v dané kauze několik rolí s ohledem na to, jak se kauza v průběhu času vyvíjí. V prvním časovém úseku kauzy tak může zastávat primární roli, v druhém časovém úseku pak sekundární. Stejně tak ale poslanec může několikrát za sebou zastávat stejnou roli, tedy například opakovaně primární roli. A to například v případě, že se kauza týká jeho opakovaných cest do Ruska.
V některých kauzách pak může kvůli jejich podstatě a průběhu dojít k případům, kdy poslanci nemohou obdržet primární roli, ale pouze sekundární nebo terciální roli, neboť mezi hlavní (primární) aktéry daných kauz patřili např. již bývalí poslanci (kteří nejsou předmětem tohoto výzkumu), senátoři, prezident nebo obecně osoby nefigurující v politice. Stejně tak jsou některé kauzy čistě „negativního“ charakteru, tedy všichni v nich zúčastnění poslanci provozují jednání ve prospěch šíření ruského nebo čínského vlivu. Některé kauzy pak jsou čistě „pozitivního“ charakteru, a tedy všichni v nich zúčastnění poslanci provozují jednání pouze v neprospěch šíření ruského nebo čínského vlivu.
Valná většina kauz se týká buď pouze šíření nebo potlačování ruského vlivu či pouze šíření nebo potlačování čínského vlivu a počet bodů, které jednotliví poslanci za danou kauzu obdrží, tak ovlivní buď pouze jejich stupnici k ruskému vlivu nebo jejich stupnici k čínskému vlivu. Malá část kauz se nicméně pokrývá jednání poslanců, které zároveň napomáhalo nebo se vymezovalo vůči šíření jak ruského, tak čínského vlivu (např. kauza Tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany). V těchto několika případech ovlivní jednání poslanců v dané kauze jak jejich ruskou, tak jejich čínskou stupnici.
Níže lze nalézt seznam kategorií kauz, které jsou stejné pro jednání poslanců ve prospěch či neprospěch šíření ruského nebo čínského vlivu, a maximální počet bodů, které můžou poslanci za účast v kauzách těchto kategorií obdržet. Jak již bylo popsáno výše, minimální (minusový) počet bodů obdrží, pokud zastávají primární roli a jejich jednání napomáhalo šíření ruského nebo čínského vlivu v dané kauze spadající pod jednu z níže uvedených kategorií, maximální (plusový) počet bodů obdrží, pokud se jejich jednání vymezovalo vůči šíření ruského nebo čínského vlivu v dané kauze.
4.3. Přehled kategorií kauz
Prosazování ruských nebo čínských společností do kritické infrastruktury: -10 bodů až +10 bodů (Huawei)
Podpora teroristické činnosti spáchané na území ČR bezpečnostními složkami RF nebo ČLR (Vrbětice): -10 až +10 bodů
Cesta do Ukrajiny (po invazi) nebo na Tchaj-wan: -8 bodů až +8 bodů
Cesta do Ukrajiny nebo na Tchaj-wan: 5 bodů
Iniciace zákona prosazujícího zamezujícího šíření ruského nebo čínského vlivu: -8 bodů až +8 bodů (prosazování právní úpravy)
Podpora ruských nebo čínských ekonomických zájmů v nekritické infrastruktuře v ČR: -7 bodů až +7 bodů
Cesta do Ruské federace nebo Čínské lidové republiky: -8 bodů až +8 bodů
Systematické šíření proruských nebo pročínských dezinformací: -7 bodů až +7 bodů
Podpora politických zájmů: -5 bodů až 5 bodů
Setkávání s ruskými nebo čínskými politiky či diplomaty mimo území Ruska nebo Číny: -5 bodů až +5 bodů
Nákupy zdravotnického materiálu z Ruské federace nebo Čínské lidové republiky: -5 bodů až +5 bodů
Setkávání s proruskými nebo pročínskými osobnostmi (Martin Nejedlý), případně styky s Rusy nebo Číňany působící mimo politickou a diplomatickou sféru (Noční vlci): -4 body až + 4 body
Členství v meziparlamentní skupině ČR-RF nebo ČR-ČLR: -4 body až +4 body
Podpora vojenských dodávek pro spojence (Ukrajina, Tchaj-wan): -5 body až +5 body
Významné zasazování za podporu lidských práv v Ruské federaci nebo Čínské lidové republice: -4 body až +4 body
Šíření proruských nebo pročínských dezinformací: -4 body až +4 body (spojit se systematickým šířením)
Podpora ukotvení ČR v NATO: -4 body až +4 body
Propagace česko-ruské nebo česko-čínské univerzitní spolupráce -6 body až +6 body
Spolupráce s českými společnostmi (PPF) ve prospěch Ruska nebo Číny -4 body až +4 body
Kritika nebo podpora politiky Kremlu nebo Pekingu (anexe Krymu, genocida Ujgurů): -4 body až +4 body
Nevojenská materiální podpora pro spojence (Ukrajina, Tchaj-wan): -3 body až +3 body
Ačkoliv sepsání všech případů těchto jednání předcházel dlouhý a detailní monitoring aktivit všech zkoumaných kandidátů, nenárokujeme si, že bychom uvedli kompletní výčet veškerého jednání těchto kandidátů, které napomáhalo nebo se vymezovalo proti ruskému nebo čínskému vlivu.
Zdůrazňujeme, že předmětem našeho projektu není hodnocení motivace a uvědomělosti jednání jednotlivých kandidátů, ale soupis aktivit doložených v otevřených zdrojích.
5. Zdroje
Veškeré informace použité v rámci projektu pocházejí z veřejně přístupných internetových zdrojů a primárně ze seriózních zpravodajských portálů. Pro doplnění nebo ověření některých informací jsme použili i některé méně seriózní či silně názorově vyprofilované portály, avšak pouze ve specifických případech:
1) pokud se jedná o přímou citaci kandidáta, kterou poskytl méně kredibilnímu kanálu, v rozhovoru nebo v autorském článku, proti jehož publikaci se kandidát nikdy nevyhradil,
2) pokud se jedná o informace týkající se cest do Ruské federace a tedy některé informace nelze doložit z českých zdrojů, nýbrž pouze z ruských zdrojů (např. fotografie z cesty, tiskové zprávy), proti jejichž publikaci se kandidáti nikdy neohradili,
3) pokud bylo nutné doložit přímé šíření dezinformací na dezinformačním kanálu. Použili jsme také informace ze sociálních sítí, konkrétně z osobních profilů kandidátů nebo z facebookových profilů politických stran. Pouze v případech, kdy základní informace (profese, původ kandidáta a další základní informace uvedené v medailoncích) nebyly dohledatelné jinde, byla jako zdroj pro tyto základní informace použita Wikipedie.